A žili spolu šťastně... (hollywoodská klapka č. 1)

Zásnuby? Zažil jste někdo zásnuby? Není to náhodou zcela out?

Trochu si připadám jako mimozemšťan, ale to asi leckdo v lecčem. Zůstaňme ovšem u zásnub. Nebo alespoň v období před svatbou. Mnoho mých vrstevníků žije s přítelem, někteří mají spolu děti, ale svatbu neplánují. Nepotřebují ten papír nebo se nechtěj vázat. Moc jim do toho nemluvím, pokud oni nezačnou mluvit do toho mně. Zcela "nejpřirozenější" otázka je, na oznámení, že se budu vdávat: Ty jsi těhotná?

Haha. Nikoli. Údiv druhé strany. Údiv mé strany. Pak když jsem toto slyšela popáté, přestala jsem se divit. Zkrátka přirozená otázka, vzhledem k realitě. Žiju nejspíš v nějaké paralelní.

Svatbu se zamhouřeným okem by tento člověk přešel, zásnuby jsou už vyšší level staromódnosti. Nebo výstřelek z hollywoodských filmů. Jenže... my měli zásnuby v kostele. To už by stálo za to označit za excentrické, ne? Chi.

Proč já jen to beru jako zcela normální, svatbu i zásnuby. Zásnuby jako neoddělitelnou součást svatebních příprav.

Měli jsme i "hollywoodské" zásnuby, romantiku jen ve dvou. To bylo fajn. Ale zásnuby v kostele jsou něco jiného. Už proto, že nejsou jen ve dvou. A teď nemyslím rodiče, sestry, kamarády apod. My a Bůh. Vyznání před Ním. Odevzdání Jemu lásky nás dvou v čase před svatbou.

Ani jsem si nedovedla představit, jakou sílu má tento akt. Dva se přibližují v jedno. Cítím, že Bůh nad naším rozhodnutím drží ochrannou ruku.

Do svatby nyní už zbývá měsíc. Organizujeme, sháníme, nakupujeme, ale přes to všechno je uprostřed nás On. Nejvíc se těším právě na vzájemné udělení svátosti. Je mi jedno, jestli bude pršet, nebo bude hezky, jestli hostům nebude chutnat svatební dort nebo dojde víno. Pro mne je hlavní právě ta část, která se odehraje v kostele Narození Panny Marie, ve stejném kostele, kde se vdávaly ženy z mého rodu.

Jak je to u vás? Měli jste/Plánujete zásnuby či jste naopak názoru, že žijeme v nové době s novými pravidly?

PS. Sedím ve svém budoucím domově, piju čaj z našeho nového hrnečku, který jsem si nechala dát k narozeninám. A čekám, jestli mě nový domov přijme. Přece jen má svou minulost a starýho psa novým kouskům těžko naučíš.

Příprava na svatbu je krásná, nenechte si ji vzít. Že spolu dlouho a "jen" chodíte? Začněte modlitbou snoubenců. Budou se dít zázraky. Vím o čem mluvím ;-)